Tisk
PDF

Smutek z úmrtí manžela

Za úpravu a gramatiku příspěvku zodpovídá autor

 

Tato žena mě vyhledala, když byla devět měsíců vdovou.

Ovdověla velice náhle a nečekaně. Již několik měsíců trpěla silnými bolestmi hlavy a žaludku.

Chovala se podrážděně a při sebemenší vzpomínce na manžela okamžitě plakala a upadala do těžké deprese.

S manželem měli zahrádku, kde chovali několik slepic. Po manželově smrti ji každodenní dojíždění na zahradu začalo činit potíže a tak se spolu se synem rozhodli, že slepice zabijí.

Opravdu je všechny zabili a hned ten večer se u ženy objevila deprese a silný tlak na hrudi, který popsala jako obrovskou vinu za zabité slepice.

Okamžitě jsem začala ťukat:

i přesto, že jsem odstranila slepice a přerušila tak, co jsme dělali s Karlem (manželem)…,

nastala velká úleva a tlak na hrudi polevil, ale při další vzpomínce na manžela byl zpět.

Ťukaly jsme tedy dále

… i přesto, že mi Karel chybí…,

… i přesto, že je mi smutno…,

… i přesto, že je mi líto že tu Karel není…. ,

… i přesto, že mám velký vztek, že mě tu nechal samotnou….

 

Přišla ohromná a pro ženu ohromující úleva. Popisuje to jako klid a mír v duši.
Polevila okamžitě bolest hlavy, tlak na hrudi i bolest žaludku.

 

Po 14 dnech jsme se potkaly, doslova mi řekla, že se
jí nechtělo žít a že jsem ji zachránila život.

 

Po téměř půl roce jsem ji potkala znovu. Svůj nynější stav popisuje jako smíření a klid.

Když mi dále popisovala jak právě žije, usmívala se.


Dana Laštůvková