Silná migréna

Za úpravu a gramatiku příspěvku zodpovídá autor 

 

Klientka mě poprvé navštívila v květnu 2009. Jako důvod návštěvy uvedla silnou bolest hlavy (migrénu), kterou trpí od svých 18 let. Záchvaty začínají vždy identicky, před očima se objeví barevné „prskance“, a pokud si nevezme cca do 1 min. lék na migrénu předepsaný lékařem, rozběhne se silný migrenický záchvat, který se projevuje silnou bolestí v obou polovinách hlavy, silným tlakem za očima a způsobuje chvilkové poruchy (až ztráty) vidění. Někdy ani lék nezabere. 

Dále pak ostrá bolest způsobuje křeče v žaludku a následné zvracení. Klientka popsala bolest jako: „jako když jí sekerou někdo půlí hlavu.“ Pokud se záchvat rozjede v plné síle, trvá obvykle celý den. Klientka musí ležet v tmavé místnosti, žádné ostré světlo, žádné zvuky. Nemůže odejít do práce. Periodu výskytu záchvatů uvedla 2-3 x do měsíce. Z toho tak 1x do měsíce se objevuje opravdu silná forma záchvatu (nejde do práce). 

Během úvodního rozhovoru jsem si poznamenala vše, co vypověděla:

„Silná a stále se vracející bolest hlavy…..

lékař diagnostikoval migrénu…..

jsem migrenik….

musím se naučit žít s bolestí…..

mám strach, že se budou záchvaty zhoršovat a nezvládnu práci a rodinu….

manžel je často na pracovních cestách a já jsem na všechno sama….

a ta bolest je nesnesitelná….

musím se postarat o dvě děti…“

 

Během našeho rozhovoru jsem se snažila identifikovat nejsilnější negativní pocit. Byl to strach. Klientka sdělila: 

„Největší strach mám z toho, že mám dvě děti (věk 12 let a 3 roky) a musím je vozit každý den autem do školy a školky. V momentě, kdy mě přepadne silný záchvat během řízení, mám poruchy zraku, cítím strašný strach, že nabourám a děti v autě zabiji.“ 

SJS – strach hodnota: 10

 

Začaly jsme spolu pracovat:
„Přestože mám strašný strach, že když dostanu záchvat v autě, nabourám a zabiju svoje děti, tak se mám ráda a přijímám se“ (jakmile měla Petra vyslovit, že se má ráda a přijímá se, začala plakat, takže jsme musely nejprve odťukat to, že se nemá ráda:

 

„Přestože se nemám ráda, tak se přijímám“ = ťukaly jsme asi dvě kola, pak jsme mohly teprve pokračovat v terapii…)“

 

Vrátily jsme se k původnímu tvrzení a ťukaly jsme spolu asi tři kola až se původní SJS snížila na hodnotu 3.

 

Petra popsala, že cítí ještě trochu strach, že nabourá…., 

a tak jsme ťukaly:
„Přestože mám ještě trochu strach, že když dostanu záchvat v autě, nabourám a zabiju svoje děti, tak se mám ráda a přijímám se.“

Následovala dvě kola a pak se vše změnilo. Petra necítila potřebu popisovat bolest hlavy, ale již během ťukání zbytkového strachu z bouračky se jí vybavily nepříjemné vzpomínky na otce, který před měsícem zemřel na rakovinu plic.

„Přestože mě mrzí, že táta umřel, tak se mám ráda a přijímám se“
„Přestože mě táta psychicky deptal celý můj život, tak se mám ráda a přijímám se“
„Přestože cítím nenávist ke svému tátovi za to, že utrápil maminku, tak se mám ráda a přijímám se“ (pláč byl tak silný, že Petra nebyla schopna mluvit, tak jsem jen 3 kola ťukala)
„Přestože je mi líto, že mi táta nikdy nerozuměl, tak se mám ráda a přijímám se“ (pláč……)
„Přesto, že je mi líto, že táta ubližoval mamince, tak se mám ráda a přijímám se“ (pláč……)
„Přestože táta neměl rád Jardu (manžel Petry) a mě to moc mrzelo, tak se mám ráda a přijímám se“ (pláč byl tak silný, že Petra nebyla schopna mluvit, tak jsem jen 2 kola ťukala)
„Přestože cítím vztek na svého tátu za to, jaký byl, tak se mám ráda a přijímám se“ (Projevy emocí vzteku byly hodně intenzivní – Petra slova křičela – ťukala jsem tři kola)
„Přestože si myslím, že když nemám tátu ráda, jsem špatný člověk, tak se mám ráda a přijímám se“
„Přestože mám strach, že budu stejná jako můj táta, tak se mám ráda a přijímám se“
„ Přestože cítím lítost, že jsme si s tátou nerozuměli……..“
„Přestože cítím lítost, že táta umřel a já za ním před tím nepřišla ……..“
„Přestože mi táta chybí, tak se mám ráda…….“ (pláč)
„ Přestože mám pocit, že jsem na všechno najednou sama…..“
„ Přestože mám obavu, jestli jsem dobrá máma….“ 

Po krátké přestávce mi Petra sdělila, že se cítí lehce… „jako ptáček - volně se jí dýchá a má pocit, že ze sebe shodila obrovské závaží.“
Když jsem se vrátila k původnímu strachu z nabourání a zabití svých dětí, zasmála se a povídá: „To se mi nemůže stát, jsem dobrá řidička!“
Sezení se pomalu chýlilo ke konci, tak jsem ještě na závěr zvolila techniku volby a požádala Petru, aby mi řekla, co by si teď přála (co by chtěla).
Petra mi po chvilce sdělila: „Chtěla bych být zdravá máma pro své děti“ 

Sezení jsme tedy zakončily tímto způsobem:
1. kolo jsem ťukala: „Přestože mě často bolí hlava, tak se mám ráda a přijímám se“ (Petra vypadala v klidu, žádný negativní projev).
2. kolo bez určování SJS jsme použily následující heslo: „ Rozhodla jsem se, že budu zdravá máma pro své děti“
3. kolo – střídavě: „ Bolí mě často hlava – rozhodla jsem se, že budu zdravá máma pro své děti“ Zakončili jsme pozitivně – Rozhodla jsem se, že budu zdravá máma pro své děti!!!!   

Tímto prohlášením jsem sezení ukončila. Petra byla klidná, usmívala se a slíbila mi, že se za týden ozve, aby mi sdělila, zda došlo k nějaké změně. 

ZPĚTNÁ VAZBA = ZÁVĚR:
Za týden se Petra ozvala a sdělila mi, že když ode mne odjížděla, tak v autě na malou chvilku zacítila slabou bolest v hlavě, která, než dojela domů, zmizela. Cítí se skvěle, hlava nebolí.

Za měsíc se Petra ozvala znovu a šťastně mi oznámila, že se záchvaty neobjevily a že je bez bolestí a zda by mohla přivést dceru, která trpí skoliózou páteře!

V 07/2009 = dva měsíce po prvním sezení = bolesti hlavy se nevrátily !!!